15.října 2017 k nám, po dlouhých pěti letech a šesti měsících opět zavítala americká kapela Hogjaw. Už při těch předcházejících vystoupeních v letech 2011 a 2012 jsme si rychle zvykli na jejich přímočarý, silný a syrový styl. Za těch posledních pět let Hogjaw vydali tři nová alba a vyměnili sólového kytaristu. Jakmile jsem zjistil, že u nás budou opět hrát, bylo mi jasné, že nemůžu chybět. Jedinou starost mi dělal prostor vystoupení - hudební klub Vagon na Národní třídě v Praze. Nějak tomu prostoru nemůžu přijít na chuť. První radost nastala, když jsme se na společném výletu do Prahy dohodli s Petrem a Janičkou z Pardubic a druhá radost nastala přímo ve Vagonu, když jsme tam objevili Kulatého s jeho rodinou ... Pak se objevovali další známí a kamarádi a jeden z nich mě seznámil s Tondou Smrčkou - legendou české rockové a dnes už bluesové baskytary. Prostě začátek velmi nadějný ... Předkapelou byl, stejně jako před pěti lety, Merlin s frontmanem, Danem Horynou. Bigbít to byl velice slušný, ale trošku jinde, než na co jsme přijeli a na co se těšili. Když pak nastoupili Hogjaw, bylo mi jasné, že mi bude v uších pískat ještě hodně dlouho. Nezůstali nic dlužni své pověsti a hrnuli to do nás, za pomoci sice dobrého, ale možná nahluchlého zvukaře, o sto šet. Já jsem se hlavně zabýval focením, k čemuž mi spoře osvětlené pódium a mé mizerné schopnosti a dovednosti moc nepomáhaly. Něco z výsledků těch fotografických pokusů najdete v galerii. I přes tu mou hlavní snahu jsem ale zaznamenal i výbornou muziku, mnohdy volnějšího tempa, s až vycizelovanými allmanovskými kytarovými vyhrávkami ..., prostě lahůdka. Bohužel čas byl proti nám a tak jsme na poslední rychlik z Prahy na Kolín a Pardubice museli vyrazit ještě před koncem koncertu.
Díky za krásný večer všem kamarádům, se kterými jsme se potkali a samozřejmě hlavně kapele Hogjaw. Sweet home chlapci, zase někdy a někde ...
Dališ