| Úvod » KAPELY » SOUTHERN ROCK » Pumpa |
| Pumpa | |||||||||||||||
| 5.7.2012 | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| další podrobnosti: | |||||||||||||||
PUMPA – stále pod tlakem  Na gymnáziu dochází k zakládání prvních skupin, které ale nikdy neměly dlouhého trvání. První kapely, které stojí za zmínku, byly Alternativa a Kramle. Pak ale přišlo jaro 1981 a v něm se Michal Němeček potkal s Antonínem Smrčkou a Janem Seidlem. Všichni tři mají jasno co a jak by chtěli hrát. Jižanský rock a bluesrock jako ZZ Top, Lynyrd Skynyrd a Johny Winter. Odvážná myšlenka, obzvlášť když si uvědomíme, že tohle všechno se odehrávalo v letech reálného socialismu. Sestava: Němeček – kytara + zpěv, Smrčka – baskytara a Seidl – bicí, je první oficiální sestavou Pumpy. Odehrála několik vystoupení a vydržela až do podzimu 1981, kdy došlo k první výrazné změně. Jana Seidla vystřídal za bicí soupravou Jiří Horálek a objevili se dva noví muzikanti. Horymír Vávrů s druhou kytarou a samostatný zpěvák Zdeněk Barták. Tahle sestava začala sklízet první úspěchy. Tím opravdu prvním výrazným úspěchem, o kterém se dost psalo, bylo 2. místo v hodnocení poroty na prvním ročníku Beat salónu a 1. místo v téže soutěži v hodnocení publika. Michal Němeček pak dostal ještě diplom a cenu pro nejlepšího kytaristu. Pro neznalé doplním, že Beat salon byla postupová soutěž amatérských kapel a z mnoha zúčastněných se do finále probojovaly čtyři nejlepší.  Volný styl Po úspěchu na Beat Salonu se o Pumpě začíná mluvit čím dál tím víc a objevují se i články nejen v denním tisku a týdeníku Mladý svět, ale také v hudebním měsíčníku Melodie. Vedle Žlutého psa je Pumpa druhou kapelou, která cíleně hraje southern rock, ale na rozdíl od Psa má docela štěstí s neutrálně vymyšleným českým názvem(podle skladby The Pump Jeff Becka). To Žlutý pes, alias Tomahavk, alias Hudebně zábavná společnost Ondřeje Hejmy to měla v tomto směru pestřejší a hlavně komplikovanější. Oč jednodušší to měla Pumpa s názvem, o to složitější to bylo s udržením personální stability kapely. Neuplynul prakticky žádný rok, aby nedocházelo k výměnám muzikantů na všech postech kromě jediného – první kytary kapelníka. Většina změn byla vyvolána snahou jednotlivých muzikantů uživit se hudbou a to šlo dost těžce. Buď hráli v několika kapelách, anebo se nechali zlanařit do skupin a souborů s profesionální licencí, které dostávaly za vystoupení vyšší honoráře, než ty amatérské. Michal Němeček si ale tvrdošíjně držel svůj názor na hudbu, kterou chce hrát a tak mu jako kapelníkovi nezbývalo nic jiného, než trpělivě kapelu doplňovat a učit nováčky zaběhlý repertoár. Jak se později ukázalo, tato trpělivost se mu hodila a vyplatila i v dalších letech, protože změn ještě zdaleka nebylo dost.  Otužování Přes neustálý personální průvan Pumpa nepolevuje v koncertní činnosti. Už dávno to není jen Praha. Vystoupení na tancovačkách a později i na samostatných klubových koncertech se konají prakticky po celé republice, Slovensko jako součást tehdejší federace nevyjímaje. Do konce roku 1989, kdy to u nás komunisti pod tlakem mnoha okolností definitivně zabalili, stihla Pumpa ještě dvakrát vystřídat baskytaristu (po Radku Křemenákovi se na tomto postu objevili Jan Drašnar a Miloš Landsman), Láďu Čepeláka u druhé kytary vystřídal v říjnu 1988 Pavel Gregor, aby pak po půl roce, po jeho odchodu, zůstal Michal Němeček se svou kytarou sám. Taky zpěváci se za zmíněnou dobu vystřídali dva. Nejprve Jindru Vobořila nahradil Dan Horyna a toho v říjnu 1988 Jan Tříška. Jeden rok byl řádným členem Pumpy i hudební publicista a hráč na foukací harmoniku Ondřej Konrád, který v létě 1986 vystřídal Pavla Císlera. Srpen 1987 byl dokonce tak „výživný“, že se Michalovi pod rukama rozsypala celá kapela. Nejdříve na jaře 1987 Balcara zlanařil Katapult a v srpnu 1987 - pouhé dva měsíce po odchodu Křemenáka do kapely Odyssea odchází jeho nástupce Drašnar do doprovodné skupiny Jiřího Vondráčka Galapetr. To už bylo na Michala Němečka moc a dává Pumpu na rok a dva měsíce k ledu. Tak tradá Horký politický podzim 1989 otočil výhybku směřování naší země směrem k demokracii. Tím ale taky uvolnil ruce mnoha muzikantům, kteří se domnívali, že teď, bez stálého cenzurního dozoru to půjde lépe a bude snazší se muzikou uživit. Kolotoč změn muzikantů u Pumpy se nezastavil. V lednu 1990 představuje Michal Němeček úplně novou sestavu a jen on sám pamatuje staré časy. Ani tato parta ale svému kapelníkovi dlouho nevydržela. Heslo „dobří holubi se vracejí“ potvrdili Pavel Gregor s druhou kytarou, Honza Drašnar s baskytarou a taky Honza Tříška za mikrofonem. Tahle sestava stihla za rok a půl jednak oslavit v roce 1991desáté výročí existence Pumpy, ale také přispět dvěma svými písničkami na první kompilační výběr domácích southern rockových kapel Whiskey & Fazole. Vedle Hejmova Žlutého psa působí na této kompilaci Pumpa nejpřesvědčivěji, ale na paty oběma “zavedeným” kapelám už šlapou další, nejvíce mladý General Lee.   Pumpa v TV seriálu Bigbít V době, kdy se konečně Pumpě podařilo proniknout k posluchačům prostřednictvím velkého, byť kompilačního alba s dalšími kapelami, (předtím Pumpa vydala jen několik SP singlů), se Michalovi v létě 1992 opět rozsypala pod rukama, když Gregor s Drašnarem odešli za Petrem Roškaňukem do R-Force (sice krátký projekt, ale s velmi výraznou stopou v českém southern rocku). Michal Němeček byl z nastálé situace tak otrávený, že to opět, už podruhé, zabalil a na dva roky si dal pauzu. Předpokládám, že ty dva roky přesně neplánoval, ale v daném okamžiku neměl sílu dál bojovat s nepřízní osudu, vztahy mezi muzikanty a řešením všech organizačních záležitostí. Ty dva roky hybernace Pumpy od července 1992 do května 1994 ale nebyly zmařeným časem. Jednak si Michal řádně odpočinul, načerpal nové síly a uvědomil si, že bez toho svého „bigbítu“ prostě nemůže být. Dalším z motivů, byla výzva k natočení příspěvku na druhou kompilaci českých jižanských kapel Whiskey & Buráky. Tam prostě Pumpa nesměla chybět! K natočení písničky „Tiše nesu kost“, se v dubnu 1994, sešla sestava, která se stala základem pro další fungování kapely. Byla opět postavena na plzeňácích. K baskytaře se po letech vrátil Radek Křemenák, na bicí hrál Jiří Lang a za mikrofon se postavil Zdeněk Jakubec. Do stálé sestavy Pumpy, která zahájila oficiální činnost v květnu 1994, pak k bicí soupravě nastoupil (jak jinak než plzeňák) Roman Krajdl. S jednou kytarou vydržela Pumpa jen půl roku a pak ji na dva roky doplnil Jirka Milota. Ano vidíte dobře. Téměř tři roky Pumpa odehrála ve stejné sestavě, v jednom okamžiku zkvalitněnou druhou kytarou!!!  To se ti zdá I když i v dalších letech docházelo taky k personálním změnám, prodlužovala se období stálých sestav. V roce 1999 tvořili Pumpu tito muzikanti: odleva Michal Němeček – g.voc, Pavel Attel – bicí, Jan Drašnar – bass, Zdeněk Jakubec – zpěv a Tomáš Volek – druhá kytara.  Současná sestava Pumpy se ustálila v září 2008 a tvoří ji: Michal Němeček – kytara, voc ; Pavel Marcel – kytara, voc ; Zdeněk Jakubec – zpěv ; Milan Bogo Lebeda – baskytara; Roman Krajdl – bicí  Hodím si lano Za 33 let odehrála Pumpa stovky a tisíce koncertů. Pokud bychom počítali i ty odehrané „tancovačky“, tak bychom se blížili ke dvěma tisícovkám vystoupení. Je paradoxní, že takováto kapela, která sbírala úspěchy na mnoha soutěžích a festivalech a měla spoustu nahraných singlů i promo nahrávek se dočkala prvního vlastního řádného CD až v roce 1999. Vyšlo pod názvem „Tak tradá“, podle starého hitu kapely. Za léta broušení vlastního hudebního stylu je Pumpa jasně rozeznatelná mezi domácími kapelami už po prvních taktech a kytarových rifech. Tak jako klasici jihu Lynyrd Skynyrd mají svůj ostřejší protějšek v Blackfoot, nebo později Molly Hatchet, tak domácí klasika - bluesrockovější Žlutý pes, nebo General Lee mají svůj tvrdší a rockovější protějšek v Pumpě. Pumpa nezapře inspiraci a oblíbenost AC/DC, ale současně drží tu boogie jižárnu s výbornými kytarovými dvojhlasy. Velkým kladem alba jsou výborné a vtipné české texty (např. „Potravní řetězec“, nebo „Slabikář“) Vedle rockových hitovek (např. „Hodím si lano“) jsou taky krásné balady („Kopej, kousej“, Tak si nalejt dávám“ nebo „Prozatím“). Jako vzpomínku na „staré časy“ zařadil Michal Němeček na album také dvě starší věci, které nemůžou chybět na žádném koncertu – prostě „pumpácká“ klasika „Otužování“ a „Tak tradá“ Skvělé je stylové boogie s foukačkou a piánem „Hurá na jih“.   Hurá na Jih V roce 2002 udělal Michal Němeček radost sobě i mnoha fanouškům. Vydal postupně 3CD : „Ozvěny“ měly vyjít původně v r.1983 v Supraphonu a „Parní pumpu“ mělo v r.1986 vydat nakladatelství Artia. Úředně-politický šiml oba projekty, jak jinak, nakonec zatrhl. „Otužování“ obsahuje šest skladeb z nedokončeného CD doplněné o dva singly a tři skladby z kompilací.   
Ozvěny (1983) Parní pumpa (1986) Otužování (1994) O tom, jak výsostné postavení mezi „jižanskými“ kapelami si u nás Pumpa za poslední roky vytvořila hovoří fakt, že kdykoli v Čechách hraje některá významná zahraniční kapela tohoto žánru, Pumpa u toho nemůže chybět. Když v Praze v prosinci 2010 hráli poprvé Molly Hatchet, čest dělat předkapelu dostala Pumpa. O rok později už si, při dalším předvánočním vystoupení v Praze a ve Zlíně, Molly Hatchet o Pumpu řekli sami.  Úplné žně, jak pro fanoušky, tak i pro muzikanty Pumpy, nastaly v dubnu 2011. Nejdříve 23.4. vystoupila Pumpa se znovuobnovenými Blackfoot ...  ... aby pak o dva dny později 25.4. dělala Pumpa support nastupující generaci amerických jižanů - kapele Hogjaw.  25.října 2013 hrála v Praze na Chmelnici další špička amerického southern rocku Skinny Molly a Pumpa u toho také nechyběla ...  O tom to může bejt V roce 2012 se podařilo Pumpě vydat zatím poslední album, které dostalo název „Masařka“. Na novinku se dostaly koncerty osvědčené a ověřené kousky (např. mé oblíbené „Dneska platím já“, Takhle budu zlej“ nebo „Výdrž vlčí“), ale samozřejmě i novější věci. „Vo tom to může bejt“ je Michalův hold jeho velké vášni horolezectví a vysokohorské turistice. V titulní „Masařce“ zase cítím hudební vliv kapely Barefoot Servants a jejich prvního eponymního alba, na které kdysi Michal upozorňoval na Rádiu Beat. Masařka je skvělé současné album jedné z nejlepších současných českých southern rockových kapel a zasloužilo by si, stejně jako kapela sama, daleko víc propagace a prostoru ve sdělovacích prostředcích, hlavně těch, které šíří zvuk a obraz. Proto se snažíme na těchto našich stránkách, aspoň trochu, Pumpě splatit dluh, který k ní ostatní média mají. Pumpa a hlavně Michal Němeček, který tu kapelní a kapelnickou káru táhne, přes nepřízeň osudu, těch neuvěřitelných 33 let si to určitě zaslouží!!!  Dališ |