LeRoux by měli vědět, že 20 let je mezi nahrávkami neuvěřitelně dlouhá doba. Poslední deskou této dlouholeté skupiny bylo „Ain’t Nothing But a Gris Gris“. Skladby, nahrané v roce 2008 nebyly nikdy vydány jako album, protože skupina cítila, že jim chybí chemie. Když Jeff McCarty v roce 2018 nahradil odcházejícího zpěváka Terryho Brocka a zkušený rockový producent Jeff Glixman (Kansas, Gary Moore, Yngwie Malmsteen) projevil zájem o spolupráci s LeRoux, všechno se propojilo k nahrání sedmého studiového alba. Možná, že je od LeRoux zatím nejlepší, každopádně se „One of Those Days“  cítí dostatečně svěží na to, aby bylo něčím mladým v jejich kariéře a nepatřilo k těm, které mají na kontě pět desetiletí. Velkým důvodem je k tomu McCarty: zpívá s dostatečným nadšením a přístupem k tomu, aby opanoval situaci. Z 10 skladeb je sedm originálů kapely, tři jsou od jiných autorů a sedm je nahráno poprvé. Například „Lifeline (Redux)“ a „New Orleans Ladies“ se zde opakují, aby bylo doloženo, jak se od svého původního zvuku vyvinuly. Ten je teď pomalejší a bluesovější a spojuje LeRoux s původním basistou a spoluautorem písní Leonem Medicou.  Tab Benoit, který se skupinou také nahrával, hraje sólo. Je ironií, že „One of Those Days“ je kategorizováno jako současné blues, což nedává velký smysl, pokud není zaměřeno na konkrétní demografii. Přesto je to skvělá hudba naplněná rozlehlou směsicí rádio - popu, jižanských kytarových tónů a rozšířených sól, které ohraničují jamující skupinu. Úchvatné, ale občasné hlasy v pozadí jsou velkou součástí zvuku LeRoux, přičemž se pět členů a pět hostů účastní různých konfigurací. Jak už bylo řečeno, když se vše spojí, vzniklá jedno z těch vzácných, obohacujících alb – „One of Those Days“, jedno z těchto dnů...

Gulf Coast Records (2020), 47 minut

~ dixievh ~