Téměř na den přesně po dvou letech dorazila na pražskou Chmelnici pořádná jižárna. Stejně jako 25.10.2013 i letos 23.10. dorazili do Prahy Skinny Molly a s nimi opět Pumpa. To je dvojice, kterou nevidět, moc bych si to vyčítal. Takových jako já bylo odhadem cca 200 a ze známějších kxichů jsem rád pokecal s Harrym, Peťou Bultasem a jeho kamarády z Teplic. Pozdravili jsme se i s Čádou a dalším jižanským týpkem Jirkou Burdou ...  Pumpa, jak to má ve zvyku, rozpumpovala sál do běla a připravila diváky na hlavní hvězdu večera ... SKINNY MOLLY.

Než došlo na Skinny Molly, stala se mi jedna milá a nečekaná událost. Od začátku jsem na sále potkával jednoho menšího človíčka, který mi byl hodně povědomý, ale nevěděl jsem, kam ho zařadit. Až přišel sám a lámanou angličtinou povídá. Ty jsi Dališ, viď? Já jsem přivezl Manua, je tamhle v šatně. Hned se mi v hlavě rozsvítilo. Ten človíček byl řidič, který přivezl v roce 2013 do Kolína na festival Southern Rock & Blues skvělou francouzskou kapelu Natchez. Následně jsme si při povídání v šatně vysvětlili, že během turné Skinny Molly onemocněl druhý kytarista kapely Jay Jahnson a jako náhradu si na zbytek turné Mike Estes vybral právě tohoto excelentního sólového kytaristu, kterému se říká Manu, ale jeho pravé jméno je Emanuel Aesbach. Koncert Skinny Molly byl i přes ten záskok vynikající a náhodný posluchač by nepoznal, že Manu ještě před týdnem písničky Skinny Molly neznal a učil se je až před koncertem v Brně 22.10.2015. Aby dokázal své kvality, nezůstalo jen u "druhých houslí", tedy vlastně kytary, ale mnohdy dostal čanci rozjet nějaké sólo. Když jsem v závěrečné Free Bird očekával, že Mike Estes nechá zahrát to brilantní sólo, se kterým pronikl jeho autor Alen Collins mezi nejlepší a nesmrtelná kytarová sóla, svému francouzskému "brigádníkovi", mýlil jsem se. Ačkoli Manu tohle sólo suprově zvládá, kdybyste ho vzbudili o půlnoci, tak tentokrát si to kapelník nechal pro sebe. Bylo to skvělé devítiminutové vyvrcholení koncertu ...

Tak zase někdy a někde

Dališ