Plněná rajčata.

Když bylo po sklizni bavlny, nastal čas doplnit zásoby na farmě.

Když bylo po sklizni bavlny, nastal čas doplnit zásoby na farmě. Jako
důvěryhodná osoba jsem byl pověřen plantážníkem, abych obstaral zásoby ve
městě a protože paní s dcerami si chtěly nakoupit na novou plesovou sezónu
bez znuděného chlapa, nechal jsem zapřáhnout vůz a vyrazil do New Orleans.

Seví že jsem se nevěnoval jen zásobám, ale navštívil jsem i mnohé bary a
kořalny, kde jsem dlouhé hodiny přemlouval své kamarády, aby upustili od
hříšného života, plného pitek a násilí. Pochopitelně jsem navštívil i mnohý
vykřičený dům a do brzkého rána přesvědčoval lehké děvy, aby se daly na život
cnostný bez tělesných hříchů. Zvláště Fat Louise jsem přesvědčoval velmi
intenzivně.

Tak sem se po pár dnech vracel na farmu s roztřesenejma rukama, bolavou
hlavou a zkaženým dechem. Taky  kabát schytal díru navíc, co s ní švadlena
nepočítala. To byla daň, co musel člověk zaplatit, když chtěl nakoupit jen to
nejlepší pro pána plantáže a jeho rodinu. 

Na zpáteční cestě jsem nikdy nezapomněl zastavit se u řezníka Simona, co měl
vždy kvalitní maso a taky moc dobrou kořalku. Nasekal mi vepřový i hovězí na
tak drobno, že to bylo jako jemná kaše. To jsem pak odevzdal naší Lulubell.

Ta ženská sice dělala kouzla Voodoo, takže z ní šel strach, ale v kuchyni byla
prostě famózní. Lulubell vzala rajčata, vořízla  jim vršky, jadřinec vyhodila a
vydlabala lžící vnitřek rajčete. Ty semínka a vodříznutý vršky rajčat najemno
nakrájela a smíchala s tím jemným masem od Simona. Řádně to celý osolila a
okořenila Cajunským kořením, o kterým jsem psal už dříve a tu směs nacpala do
prázdnejch rajčat. Vše na pekáč a hybaj do trouby. Panečku, to byl nával u
kuchyně. Někdy k tomu uvařila brambory, rejži nebo byl jen chleba.

Olaf Ketchupson