Velká Dixie rodino,
zítra to budou dva týdny od motosrazu v Krupce u Teplic, který organizoval a jehož duší byl Michal "Mike" Vojnar a týden od další skvělé akce - křtu třetího CD MBA Bandu. Moc jsem se těšil na obě. Jednu chvíli to vypadalo, že se nedostanu ani na jednu a nakonec jsem si udělal radost aspoň spoluúčastí na křtinách ...
Čekal jsem, že se někde objeví aspoň pár řádků, jak to v Krupce vypadalo, ale nikde nic. Počasí se prý ale, kupodivu v tom špatném týdnu, vydařilo a i muzikanti, a ostatní účastníci v Boleslavi vzpomínali jen v dobrém ... Víc ale, žádné detaily, nevím ... Že by se ani Mikovi nedostávalo volného času, nebo čeká na políbení můzou? Starostí s organizací měl určitě nad hlavu, ale ještě by to mohl dotáhnout... Co říkáš Miku, i nějaká ta fotečka by se hodila ...
Jo, to boleslavské křtiny ... to je jiná !!! MBA Bandi nás už víc jak půl roku napínali a nechávali v napjatém očekávání, jak bude jejich nový počin vypadat. Na podzimním Mlejně jsme měli možnost ochutnat něco z demonahrávek a bylo to hodně dobré ...
Na samotný křest byli pozváni kmotři z nejlepších. Blue Rocket a The Cell. Nevím, jestli to byla náhoda, nebo přesný odhad, ale i sál kulturního střediska Svět přesně odpovídal počtu hostů a tak i při relativně menším počtu lidiček bylo vlastně plno, což je pro kapely to nejlepší a atmosféra byla od samotného začátku vysloveně slavnostní. Než jsem se ale dostal do sálu, provětral jsem pořádně peněženku. Hned u vchodu jsem uvítal nabídku křtěného oslavence a zakoupil jsem pro sebe a nejbližší hned tři kousky i s bonusovým DVD. To ale nebylo všechno! Nemohl jsem bez povšimnutí nechat i krásné triko s motivem nového alba a co víc i Blue Rocket nezůstali ve své propagaci pozadu a já toho využil k dalšímu rozšíření rodinného šatníku o dvě další trika s, předpokládám, novým logem kapely. Dost dlouho mi pak ještě trvalo, než jsem si vybral jednu ze tří druhů čepic... Dělají to v těch Teplicích moc dobře... a nejenom s propagací ... :-)
Jako první se na pódiu představili pravě Blue Rocket a nastavili dalším dvěma kapelám hodně vysokou laťku. Nerozhodil je ani nedávný neočekávaný odchod původní vokalistky Lucky a drhnou to dál s novým objevem, který jsem já osobně poprvé zaregistroval v pražské Mlejnici. Lence to nejenom sluší, ale i dobře zpívá ... jen aby vydržela.
Co napsat o vlastním vystoupení ? Já se nechci opakovat, ale hned od začátku to byla jedna pecka za druhou, podaná tak, jak jsme od Blue Rocket zvyklí. Vždycky naplno, bez nějakého šetření se. Žádná nuda pro diváky na sále, ani pro kapelu na jevišti. Jsou prostě skvělí, skvělí skvělí ... a já je vysloveně můžu.
O to těžší to měl slavící MBA Band. Nemůžu si pomoct, ale první půlka vystoupení Bandu byla, ve srovnání s tím, co předvedli Blue Rocket, trošku studená. Možná to bylo trochu i nervozitou z toho, co se kolem dělo. Přece jenom křest nového děťátka není normální koncert... Kousek za půlkou vystoupení MBA Bandy došlo na vlastní křtiny. Na pódium se dostavilo několik respektovaných osobností v čele s panem Kosinou - otcem Romana a Líby. Chybět nemohl ani Pavel Hartl - doživotní prezident Dixie spolku přátel jižanského rocku a jemu v patách kráčel Jirka Petrů - kamarád a hudební znalec, tady navíc v roli sponzora, neboť přinesl nádhernou 5 l láhev, speciálně pro příležitost křtu vyrobeného rumu. Slavnostní řeč vedl i mně neznámý pán, místními ale velmi vřele vítaný... Když se po chvíli podařilo CD miminko vysvobodit z igelitového obalu, mohlo dojít na tolik očekávané zkropení. Bourbon by sice byl stylovější, ale i Jindřichohradecký rum splnil svůj úkol a CD Southland bylo vysláno do života za svými posluchači. Moc chutná mňamka. Všechny písničky už prošly prověrkou při mnoha a mnoha koncertech před posluchači a postupně taky zazněly při této slávě. Z těch nových, na albu uvedených, věcí mám jasné favority v Líbových "Na rozcestí" a "Pýcha a pád" Na druhé straně pak pro mně stojí věci od Jirky Sobotky. Nemůžu si pomoct, a shodl jsem se v názoru i například s Tomášem Helmichem, Jirka v sobě nezapře velkého milovníka Uriah Heep a v "Jeď dál", je to citit až moc. Tahle věc dost vybočuje z řady a do alba mi nějak nesedí (sorry Jirko). Před Líbou ale smekám. Jako převážný autor hudby a textů drží autorsky MBA Band hodně vysoko. Jedním kouskem ("Brandejs City") přispěl na CD i Petr Špitálský a je to příjemný rock´n ´rollek... Přeju kamarádům z Bandu (a hlavně těm tahounům, kteří celé toto dílko dotáhli až do finále), aby se CD dobře prodávalo a aby se aspoň vrátily všechny ty prachy do celého projektu vražené. Jo a ještě si nemůžu odpustit připomínku na adresu tvůrce obalu. Použité tmavé barevné pozadí na zadní straně CD mi dost vadí při čtení názvů písniček, ale hlavně jejich autorů. To jsem ale rejpal... Jo a ještě něco. Kdyby někdo z kapely zatoužil po tom pokřtěném kousku CD, mám ho ve své sbírce. Po vystoupení, když se chudáček jen tak bezprizorně povalovalo na pódiu, s vědomím Martina Škody jsem se ho ujal a teď má čestné místo mezi ostatními lahůdkami .
Posledním gratulantem na pódiu byli The Cell. Tentokrát taky oslabení, doufám jen že vyjímečně, o vokalistku Vlaďku. Veronika si tak aspoň zavzpomínala na začátky, kdy byla taky sama. The Cell jsou dnes ze všech "našich" kapel koncertně nejvytíženější, ale naštěstí na nich není poznat žádná únava nebo ponorka. Už bych se zase opakoval, jak moc se mi zamlouvá Marti Endl u druhé kytary. Michal Beneš v něm získal, kromě velice schopného kytaristy i parťáka pro nějrůznější legrácky a rozpustilosti, které spolu předvádějí. Hudba The Cell je pro mě balzám na duši a coby velice nedočkavý posluchač bych přál sobě, ale i kapele další CD. Že to jde, když se chce, ukázali teď naposled MBA Bandi a už se usilovně maká i v Teplicích na prvotině Blue Rocket.
Finále celé této skvělé akce obstarala kavalerie smíšených sil všech tří vystupujících kapel. Po rozloučení se The Cell se Romanovi Kosinovi ještě nechtělo balit a tak k sobě na pódium postupně přivolal Davida Gorea a spustili spolu á capella Sweet Home Alabama. To už ale nevydržel Milan Milata a postupně i Líba Kosinů, oba kytaristé The Cell Michal s Martinem a taky Tomáš Homuta přisedl ke svým klávesám a byl z toho supr jamík. Velice důstojné ukončení skvělé akce, za kterou musím, věřím že nejen za sebe, MBA Bandu moc poděkovat. Fotek posílám trochu víc a tak to bude ve 2 mailech.
Dixie s vámi kamarádi za čtyři týdny na Mlejně !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Dališ