Sweet home všichni přátele jižanského rocku,

se skoro třítýdenním zpožděním (způsobeným mimořádným pracovním úsilím) se vracím ke kultovní akci nás všech a volám: " ... Mlejn, aneb Summer Souther Session 2008 je mrtev, ať žije Mlejn 2009..." Není to sice nijak originální myšlenka, ale je to parafráze oslavující ty největší z největších. A letošní Mlejn byl opravdu tou nejlepší oslavou naší muziky. Frank O´ Nero byl rychlejší a pohotovější než já ( díky Franku, konečně se taky někdo chytil a nejsem v tom sám ... :-) ) a už své postřehy o tomto svátku Jihu zveřejnil. Zkusím ho tedy doplnit svými postřehy, vzpomínkami a aspoň několika obrázky. Než se pustím do té hlavní slávy, nesmím zapomenout na páteční odpoledne a večer. Už se pomalu stává tradicí, že se v pátek scházejí nedočkavci a při kontrole plzeňských a svijanských pivních lahůdek doplňují mezery ve vzdělání sledováním DVD produkce. Já osobně jsem letos jásal na novinkou ZZ Top live in Texas a opět, už po několikáté, byl na kolenou při The River Johna Bonamassy z živáku v Rockpalastu. Kompletovaly se vstupenky se šňůrkama na krk, konzumovaly i jiné, než pivní výrobky (díky Žožáre za nový kousek do sbírky bourbonů. Byť prázdná, je láhev Seven Oaks povzbuzením a motivací pro hledání její plné verze ...)

Nevím jak vy, ale já jsem letos na Mlejně zaznamenal čtyři jasné hvězdy, následované celým rojem zářících hvězdiček. Jednou z těch nejjasnějších hvězd byl bezesporu zvukař Pepíno, kterému se tentokrát podařil opravdu mimořádný kousek. Zvuk jak křišťál a i ty, sportovní terminologií řečeno "papírově slabší" kapely zněly z pódia skvěle a naprosto přesvědčivě. Moc jsem byl zvědavý na úvodní Last Rebel. Ještě jsem je předtím neviděl ani neslyšel, ale z ohlášené sestavy bylo jasné, že o žádné vyklepané nováčky nejde. Jenom umně poskládaná parta nespokojených nebo zahálčivých a nevyužitých muzikantů, kteří mají ještě vedle jiných projektů čas a chuť střihnout si občas některé pecky svých velkých vzorů. Právě zahálející Mike Vojnar mi poslední rok na pódiích docela chyběl a jsem moc rád, že tuhle partičku dal dohromady.

Jako druzí na pódium nastoupili Sweet Pain. I když jsem je při minulých vystoupeních na Mlejně (jsou téměř pravidelnými účinkujícími) považoval spíše za vatu a výplň volného času (sorry bando), letos to bylo, i díky skvělému zvuku, úplně o něčem jiném a Sweet Pain se mi dost líbili. Doma jsem hned zabrousil na jejich webové stránky, abych se dověděl víc a i na stránkách samotných je poznat, že své muzice a její propagaci dávají hodně. Mimo jiné i tím, že hodně staví na vlastním repertoáru a to není vůbec jednodché. Michal Zvoníček mě sice, jako frontman kapely, moc nepřesvědčuje, ale Sweet Pain jako celek rozhodně nezklamali, včetně basáka Roberta Soláře, který zrovna neměl náladu na jásání díky zdravotním problémům syna. Snad je to už všechno OK...

Třetí přišli na řadu tepličtí 1202 Station. Loni si vypili pohár hořkosti do dna, když hráli až jako úplně poslední a muzikantů na pódiu bylo možná víc, než diváků pod pódiem. Já je viděl poprvé taky až na podzim v Teplicích a i když měli taky světlé chvíle, moc se mi jejich vystoupení nelíbilo. Tenkrát jsem dokonce zavzpomínal, že by jim za mikrofonem víc slušel Mike Vojnar. (ten byl v tu chvíli ale beznadějně mimo a to nejen mimo pódium ...) Já vím, pokaždé to nemusí sednout, ale o to víc jsem byl zvědavý jak čas na kapele zapracoval. Ta živá voda, která pokropila naši jižanskou scénu nástupem Blue Rocket docákla i na 1202 Station a i oni, podpořeni už zmíněným skvělým zvukem předvedli výborný výkon a moc se mi líbili. Jen tak dál.

Další přišli na řadu Long Ton. Staří rockoví harcovníci, kteří měli a mají ze všech účinkujících k jižanskému rocku nejdál. Možná, že někteří z ortodoxních zarputilých jižanů zívali, ale věřím, že většina z nás starších si jejich muziku dokázala vychutnat. A vůbec se nestydím, když se přiznám, že mě potěšili jedním celým kusem a pak ještě několika takty Aqualungu od JethroTull. (na těch jsem totiž vyrůstal, stejně jako Číča, který mi před skoro 35 lety v Bruntále v Jesence odzpívával naprosto suverénně skoro celou první sloku Thick as a brick ... )

Opatrný návrat k "jihu" znamenali následující Jack Daniel. Už tradičně výborný zvuk a i přesvědčivější podiový projev, než v minulosti (za to jsem je trochu setřel po vystoupení na pražské Mlejnici) udělaly z Jacka dalšího plnohodnotného člena hvězdného oparu za těmi nejlepšími, kteří se tentokrát seřadili pěkně za sebou a následovali hned po Jackovi.

Vedle zvukovémo mistra Pepína musím, opět a zase a zase vynést do oblak trojlístek Blue Rocket, MBA Band a The Cell. Každá z těchto kapel si to dělá po svém a jde si svou vlastní cestou podle vlastních možností a dovedností. V tomhle směru neustále překvapují Blue Rocket a podle všeho hlavně jejich manager Pavel Vícha. Pokud jste ještě nezaznamenali křest kamiónu s Logem kapely, tak se honem koukněte na jejich webové stránky protože to je bomba. Nevím čí to byl nápad, ale pro svou propagaci dělá kapela, vedle samotných skvělých vystoupení neuvěřitelně moc. Od několika druhů triček a čepic s novým logem až po ten kamion naposledy. Už chybí jen to první CD. Snad už brzy. Moc se na ně všichni těšíme.

MBA Band stálo hodně sil (a i peněz) vydání nového CD Southland. Spousta výborné muziky moc dobře pohlídané a "ošéfované" ve studiu, že by se (jak tvrdí Jirka Petrů a já s ním souhlasím) za to nemuseli stydět ani rodilí muzikanti z Jacksonville. Oběma vokalistkám Gabče i Blance to zpívá naprosto báječně a oprávněně dostávají na pódiu šanci sólově předvést, co v nich je. Za rok od loňského Mlejna udělali MBA Bandi takový pokrok, jako za dlouhé roky předtím dohromady !!!!!!!! Jen bych se přimluvil za lepší webové stránky. Málo využívají volného prostoru a nejsou moc přehledné. Lepší grafika by jim slušela víc ...

Před vystoupením The Cell se šeptalo, že chystají nějakou kulišárnu, nějaké překvapení. Jak vylezli na pódium, bylo jasné o co jde. Připravili si totiž, premiérově na Mlejně, pár písniček v téměř akustické verzi - unplugged. Bylo to dost nezvyklé, ale nechyběl tomu drive a napětí. Hodně prostoru v tomto provedení dostal Tomáš Homuta se svými klávesami. Po třech - čtyřech písničkách vzali kytaristé do teplých své "ostré" kytary a The Cell nás zasypali svými největšími hity i čerstvými novinkami. (už se těším na nejbližší sobotu, kdy vyrazíme s Ivčou do Stříbrné Skalice, kde The Cell budou učit poslouchat jižanský rock fanoušky Olympicu...)

Předposlední pozici mezi vystupujícími na Mlejně obsadili pražští Second Band. Část pohrobků po legendárním Generalu Lee (kytaristé Víťa Havlíček a Jirka Hrubeš a bubeník Olda Borovička) společně s dalšími muzikanty si nedělají žádné ambice s vlastní tvorbou, ale užívají si v této kapele muziku, kterou mají rádi. Podle svého hrají blues a rhythm & blues známých i méně známých autorů. Vůbec jsem nezaváhal a koupil nabízené živé CD " Live at Parukářka" z roku 2004. Příjemná pohoda ...

Finále letošního Mlejna obstarali olomoučtí El Camino. Neměli to jednoduché, protože den byl dlouhý a pivo zatraceně dobré. Rozhodně ale měli větší podporu publika, než loni 1202 Station. My, co jsme zůstali, jsme byli hodně zvědaví, co lehká parafráze na ZZ Top přinese. Jenom tříčlenná kapela, handicapovaná pozdním časem a těžko ukojitelnou žízní byla ale docela v pohodě a hrnula do nás tu více, tu méně obhroublé, ale vtipné fláky v bluesovém a rock ´n´rollovém hábitu. Nepoznal jsem, jestli některá z písniček je vlastní, autorská, ale to nevadilo. Bylo to příjemné zakončení skvělého festivalu, který si zaslouží, podle mého názoru, samá absolutoria.

Snad jenom jednu vadu na kráse musím, společně s Frankem, připomenout. Absenci filmového záznamu. Já si snad pořídím videokameru a začnu ty fesťáky a koncerty točit sám. Když jsem si např. na 1.kolínskou jižanskou noc pozval známého, který má pověst znalce, tak jsem nakonec obdržel výsledek, za který se stydím, ale už s tím nic nenadělám. Na závěr tohoto elaborátu si dovolím zopakovat " ... Mlejn, aneb Summer Souther Session 2008 je mrtev, ať žije Mlejn 2009..." a budu se těšit na podzimního mladšího bratříčka Mlejna a další a další koncerty ... Jo a taky už začínám tlačit káru 2.kolínské jižanské noci. Když vyjdou všechny plány, tak si můžete poznamenat ve svých deníčcích: 1.listopadu 2008 od 18:00 do 24:00 společenský dům v Kolíně a vystoupit by měli: Blue Rocket (zatím nepotvrdili), MBA Band, Pumpa a The Cell. Držte palce ať se mi to podaří a já se na vás budu těšit.

Dixie s Vámi Dališ